Druhým nejdéle „sloužícím“ předválečným starostou byl Karpfel Vilém, který se narodil 25.2.1900 ve Vídni české matce, dcery horníka z Padochova.

Otec byl číšník. Svoje rodiště opustil jako měsíční dítě a byl přivezen k babičce a dědovi do Padochova, kde již zůstal. Vychodil místní obecnou školu a měšťanskou školu v Ivančicích. Ve 14 letech, po vypuknutí I. Světové války nastoupil jako horník na dole Františka v Padochově. Zde a na dole Kukla pracoval do roku 1921. V tomto roce odchází na hornickou školu do Ostravy. Po absolvování školy v roce 1924 se vrátil na svoje pracoviště jako důlní technik. V roce 1934 po zastavení provozu na Kukle přechází na důl Antonín ve Zbýšově a od září 1935 na důl Ferdinand v Babicích. V roce 1939 je znovu přeložen na Antonín do funkce směnmistra. V roce 1958 odchází do důchodu. Zemřel v r. 1972.

Vilém Karpfel se již jako mladík zařadil mezi zakládající členy místního Sokola a nejen jako výborný gymnasta, vedoucí žáků, ale i činovník, kterým se stává již v roce 1919 a to jako tajemník v přípravném výboru, ještě před založením jednoty. Na prvním snímku (uprostřed v obleku) je na výletě se svými žáky na hlíně v r. 1919. Na druhém snímku je v horní řadě třetí zprava před veřejným cvičením na Františce z roku 1920.

Na třetím snímku je pod číslem 3 na brigádě těsně před slavnostním otevření Sokolovny v r. 1931 a na dalším sedí uprostřed mezi stárkovými z roku 1935.

Během 27 roků, které strávil v Sokole prošel mnoha funkcemi od jednatele, náčelníka, vzdělavatele až po starostu. Tuto funkci vykonával od 28.6.1929 až do roku 1935. Jeho nadšení, smysl pro organizaci a preciznost psaného písma byla znát z jeho kronikou, kterou psal od počátku až do roku 1945. Jak již jsem se zmínil několikrát, kroniku někdo „zašantročil“ při slučování naší obce k Oslavanům. Znovu prosím, kdo něco ví o osudu této kroniky, ať dá vědět a tím zachránit tento „skvost“ mezi kronikami. Nemohu opomenout, že pan Karpfel psal i obecní kroniku a letech 1965 – 68, kdy musel této činnosti zanechat kvůli špatnému zraku.

Někteří „starousedlíci“ si ještě pamatují jeho tvář z této fotografie. Tento díl o starostech zakončím citátem kronikáře Viléma Karpfela zakončující v kronice rok 1919. Cituji: „Přeji si, bychom všeho co jsme během roku připravili v době příští také plně využili a věřím pevně, že vedeni duchem bratrským také přispějeme. Žádoucí je však činnost neustálá, neutuchající. Heslo: Budoucnost náleží činnému, zní nám na cestu do Nového roku, držme se ho a řiďme se tím na dráze k metě vytčené“. Konec citátu.

Neodpustím si na závěr malou poznámku – škoda, že takových lidí je v dnešní době pramálo !!!

Sestavil M. Růža – srpen 2015