Český botanik, mykolog, učitel a pracovník botanického oddělení Moravského zemského muzea.
František Švestka se narodil 19. června 1880 v Habrovanech u Slavkova na Moravě, kde vychodil dvoutřídku. Měšťanku studoval ve Slavkově, ale na gymnaziální studia vzhledem k chudobě rodičů nemohl nastoupit. Vystudoval tedy učitelský ústav v Brně. Jako učitel působil na různých školách v brněnském kraji.
František Švestka, který byl určitou dobu jako řídící učitel na padochovské obecné škole a po dobu 2. světové války a několik let po válce s celou rodinou v Padochově bydlel. Někteří padochovští občané si asi vzpomenou na vyprávění nebo byli svědky, jak p. Švestka na svých výpravách k „Rybičkové skále“ oklepával kladívkem kameny a v batohu si nosil svoje úlovky domů, kde je porovnával s jinými nálezy z uhelné pánve. Pan Švestka konzultoval svoje poznatky s odborníky, např. s profesory J. Augustou a K. Zapletalem. Výsledky svých pozorování, nejen z „Rybičkové skály“, ale i z jiných míst „Rosicko-oslavanska“, zanechal v řadě písemných dokumentů a hojně uveřejňoval v odborných časopisech. Přispěl tím významně k poznání permokarbonu Rosicko-Oslavansko.
V posledních letech byl zahájen mladšími odborníky rozsáhlejší paleontologicko-stratigrafický výzkum v širším okolí „Rybičkovy skály“, dnes chráněné přírodní památky. Je naděje na objevení nových druhů zkamenělin, mezi nimi i „paprskoploutvých ryb“, které zřejmě přispěly k názvu tohoto významného paleontologického naleziště. Pan František Švestka, kromě paleontologických bádání, se podrobněji věnoval i výskytu „vltavínů“. V roce 1941 uveřejnil v časopise „Příroda“ článek k otázce moravských vltavínů v okolí Třebíče, Dalešic, Dukovan, Mohelna a Oslavan a fotografie různých tvarů vltavínů z pisatelovy sbírky.
Pan Švestka, kromě svých výzkumů, uvádí i jména jemu známých amatérských sběratelů. Mezi jinými je uvedeno i jméno p. Viléma Grosse rodáka z Padochova, tehdy žijícího v Oslavanech. Píše o něm jako o velkém znalci přírody, jehož zkušenosti a názory velmi vítal a který vlastní pílí sestavil sbírku 150 vltavínů.
Hlavním zájmem Františka Švestky byla vždy příroda a obzvláště botanika. Spolupracoval tedy s botanickým ústavem brněnské univerzity a osobně byl ve styku s doktorem Josefem Podpěrou. Pomáhal při budování botanického ústavu, hlavně při úpravách herbáře a sbírek a opatřoval materiál do botanické zahrady. Botanickému ústavu také dodával často centurie rostlin z Moravy a ze Slovenska pro výměnu s cizinou a také sběrný materiál do ústavního herbáře.
Od 15. 1. 1925 až do roku 1939 byl zaměstnán na botanickém oddělení Moravského zemského muzea, kde ve funkci konzervátora uspořádával herbář phanerogamů. Též přispěl k rozšíření sbírek botanického oddělení MZM vlastními sběry. Taxonomicky se zabýval hlavně rodem Rosa, kdy popsal u nás řadu nových taxonů. Cenné jsou jeho záznamy o rozšíření některých druhů rodu Rosa hlavně na Moravě a na Slovensku, zvláště podrobné jsou jeho studie z okolí Brna (Hády, Říčky).
Pan František Švestka psal své články do časopisu Příroda a napsal několik vědeckých pojednání o našem okolí. Patří mezi ně:
- Edafrické a jiné vlivy na vzrůst a šíření rostlinstva v povodí Oslavy a Jihlavy.
- Bilance nálezů rostlinných fosilií z uhelné pánve Rosicko-Oslavnaské a památné Rybičkové skály pod spodnopermským Konvizem u Padochova.
Po těchto dokumentech pátráme MZM v Brně. Snad se to podaří dám Vám vědět. Ještě dodám, že důchodový věk prožil v Mikulově, jehož okolí také botanicky zpracovával.
František Švestka zemřel v roce 1965.
M. Růža – duben 2016