PADOCHOV

aneb "Padochov na drátě" jak říká Pavel Horynek

Bojovali za hranicemi za svobodu vlasti

Prvním ze známých osobností z Padochova byl Rostislav Černý o kterém psala Jarmila Plchová v časopise Okno č.9 / 2020. Druhým padochovským vojákem byl Čeněk Adamec.

Narodil se v Padochově 19.11.1916 v rodině řídícího učitele obecné školy. Po ukončení základní obecné školy v Padochově pokračoval ve studiu na gymnáziu v Brně. Po maturitě odešel do Prahy a pokračoval ve studiu na Vysoké škole obchodní, kde jej v roce 1939 zastihla okupace českých zemí nacistickým Německem a krátce nato události 17. listopadu a uzavření českých vysokých škol. Bezprostředně po příchodu okupantů založil se dvěma dalšími vysokoškolskými studenty odbojovou skupinu, zaměřenou na výrobu protifašistických letáků a jejich rozšiřování především mezi studenty. Jedním z kolportérů těchto letáků na Hlávkově koleji byl Jan Opletal, těžce postřelený okupanty v Praze 28. října 1939. Když nacistické Německo 1. září 1939 zahájilo válku proti Polsku, rozhodli se členové odbojové skupiny odejít za hranice a zapojit se zde do ozbrojeného boje v řadách československé zahraniční armády. K uskutečnění tohoto plánu se z této skupiny nakonec rozhodl pouze on s Lubošem Zinkou. Jejich odchod zdržela smrt Jana Opletala. Protože oba odjeli hned po pohřbu z Prahy, unikli zatčení při noční razii gestapa ve studentských kolejích. K přechodu na Slovensko zvolili prostor u Velkých Karlovic. Přes Slovensko a Maďarsko, kde sice byli zatčeni maďarskou policií a strávili několik dní v pověstné budapešťské věznici Tolonczház, se jim podařilo dostat na území Jugoslávie a odtud přes Turecko a Sýrii lodí po Středozemním moři do francouzského přístavu Marseille. Ihned po příjezdu do Francie se v Agde přihlásili do československé vojenské jednotky. Čeněk byl po prezentaci přidělen k 1. dělostřeleckému pluku v La Nouvelle. Než se však československá jednotka mohla dostatečně vycvičit a vyzbrojit, byla Francie napadena nacistickým Německem a v červnu 1940 donucena kapitulovat. Čeněk s dalšími Čechoslováky odjel na jedné z evakuačních lodí do Velké Británie, kde se stal opět příslušníkem československé vojenské zahraniční jednotky a pokračoval ve výcviku. Zde se potkal v Cholmondeley i Rostislavem Černým (foto-první stojící zleva Čeněk Adamec, prvním klečícím zprava R. Černý)

 

 Mimo to se také angažoval v studentském hnutí. Byl jedním z účastníků ustavujícího zasedání Mezinárodního svazu studentstva. Byl zvolen jedním z místopředsedů tohoto svazu. Funkci plnil tak, aby nebyl narušen jeho bojový výcvik u dělostřelecké jednotky. V hodnosti podporučíka se účastnil v září 1944 vylodění Čs. obrněné brigády v Normandii a obléhání francouzského přístavního města Dunkerque. Když německá posádka 9. května 1945 kapitulovala, vrátil se s obrněnou brigádou přes Belgii a Německo do osvobozené vlasti na Plzeňsko, kde byl demobilizován. Pokračoval v přerušených studiích a po získání doktorátu začal pracovat v Ústavu zdravotní výchovy. Také on však neunikl po politických změnách v únoru 1948 perzekuci. Čeněk Adamec byl navíc spolu s řadou jeho kolegů zatčen, při čemž někteří byli odsouzeni i k trestu smrti. Po propuštění z vyšetřovací vazby směl pracovat pouze v dělnické profesi. Nejprve pracoval u pražských kanalizací, později ve Škodových závodech. Krátce po Pražském jaru v r. 1967 se podle usnesení   ČSAV obnovil i výzkum veřejného mínění, takže se Adamec opět mohl v této oblasti angažovat. Bohužel ani druhý pokus na obnovu nevydržel dlouho a Adamec odešel do důchodu. Při třetí obnově ÚVVM působil krátce jako jeho ředitel. Zemřel 12.10.1997 v Praze.

Sestavil M. Růža - červen 2020

 

Kalendář akcí

srpen 2022
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31

Hledat

Přihlášení

Free Joomla templates by L.THEME