Osada Padochov, (také Podauchow, Padouchov, Paduchov, Batauchov, Padehau, Padúchov). První písemná zmínka pochází z roku 1548. Vývoj názve obce – r. 1674 Padouchow, r. 1718 Paduchov. Jména se měnila i korekcí slangu,staročeských názvů. V novo češtině je to padouch či lotr. Ve slovníku Josefa Jungmana je padouch „viselec, jenž viseti maje, od šibenice odpadl“. V novější literatuře je padouchem nazýván „syn muže, který byl k smrti odsouzen, ale propuštěn“. Ve staročeské frázi to také znamená „padnuti v súd“ a v lašském výrazu je to „ten kdo kulhá“. Přikláním se k domněnce, že kolem Rybičkové skály podél potoků vedla obchodní cesta z Brna do Vídně, kde koňská spřežení přepadali padouši - lapkové.
Mapa z roku 1780
Ve Stavovských rukopisech, inv. č. 746, Kniha půhonná a nálezová (zhruba kniha žalobná a právní) v části kapitoly Oslavanské panství věnované Padochovu se píše: „Padochov založen mezi 1542–1620“. Rok 1548 se v textu, který se zabývá dějinami Oslavan, vyskytuje v souvislosti s jejich majitelem Benešem Dubenským z Chlumu: „pak Vilém z Kunštátu, jenž zastavil zboží oslavanské (městečko Oslavany, Zbejšov, Novou Ves, D. a H. Řeznovice, Letkovice a Němčice) před 1547 Albrechtu Bošovskému z Polanky ..., na němž nabyl zboží přísudkem 1548 Beneš Dubenský z Chlumu“.
Ve Vlastivědě moravské z r. 1904 popisuje velkopopovický farář páter Augustin Kratochvíl. „ Padochov hornická ves, dílem na stráni, dílem v údolí po obou stranách silnice, severozápadně od Ivančic (4 km), katastr a politická obec od r. 1879, před tím u Oslavan měří 2,572 km2. Uprostřed osady jest zvonice (zvonec na ní je ulit v Brně ul. Kl. Stechera r. 1732) a socha sv. Jana Nepomuckého s nápisem: Fundátor teto statuje Augustin Červinka soused v Nro3. Ano 1818.
Býval malou osadou, která měla před 300 lety 95 měřic (1 918,21 m2) polí a 10 domů (nejzámožnější Pavel Koumal měl 22 měřic). Válka třicetiletá dotkla se jí tak, že jen 4 domy zůstaly obydleny a při nich 59 obdělaných polí. Roku 1750 učiněno z dřívějších 10 domů jen 9 usedlostí po 10 5/8 měřic toho roku bylo poddanského majetku 955/8 měřic polí, 44/8 zahrad, 214 vozu sena z louky „u potoka". Z 9 hospodářů bylo 6 sedláků, 2 bednáři a krejčí; mimo ně bydlelo na poddanských pozemcích 5 podruhův.
Roku 1890 44 domů, 613 obyvatel, r. 1900 57 domů, 640 obyvatel katolíků, mimo 14 Němců a 14 jiných národnosti vesměs Čechů.
Osada náležela klášteru Oslavanskému a po zrušení jeho světské zdejší vrchnosti.
Na staré obecní pečeti byl nápis: DIEDINA • PADOCHO-WICE 1717 a znak: vinařský nůž, vinný kmen se sedícím ptáčkem; novější má znakem pluh a 2 havířská kladiva a německý nápis: Gemeinde Vorstand Padochau (Za představenstvo obce). Kmenové jmění obnáší 790 K a pastviska.
Trati se nazývají: Široké, Čtvrtky, Padělky, Kamínky, Kopaniny, Palouk, Losovy, Kopce, Příční, Záhumenice, Jušky, Louky, Skalky, Žlíbek, na Potoku, pod Skalou, Konvis, Boroviny, Jedlicí, u Václavky, na Stráni; ještě r. 1775 byly tu vinice Dejmaly a Dvorská.
O přesném původu obyvatel nemáme žádné přesné písemné zprávy. Z historie víme, že například v sousedních Ivančicích došlo v průběhu staletí ke dvěma výměnám obyvatel a že při jedné z nich přišli do našeho kraje vinaři z Rakouska. O skladbě obyvatel Oslavan či Padochova nemáme však žádné zprávy.
Rok 1938
To, že dnes obec existuje je malý zázrak, když si uvědomíme, že v Českém státě po husitských válkách a zejména po třicetileté válce zaniklo velmi mnoho menších, ale i větších obcí. Takovéto popleněné a opuštěné obce buď nebyly obnoveny vůbec anebo na jejich místech vznikly osady pod cizím názvem. Jmenujme například ves Studenec, která ležela mezi Padochovem a Zbýšovem anebo vzdálenější Řevušín (Nová Ves) či Potech (Řeznovice).
Sestavil M. Růža září 2021