Dalším, třetím z předválečných starostů TJ Sokol Padochov byl Eduard Hrůza.

E. Hrůza – Starosta, E. Hrůza - legionář

Po založení TJ Sokol Padochov se ČOS rozhodla, že se budou volit starostové na roční volební období. E. Hrůza byl zvolen starostou v létech 1920, 1921, 1924, 1925 a 1927, tedy „starostoval“ 5 roků a bylo po Jaroslavu Krškovi a Vilému Karpfelovi třetí nejdelší období. Narodil se 29.12.1894 v Padochově a bydlel se svojí manželkou a dětmi v místech, kde dnes stojí vilka rodiny Adamových (k Václavce). Byl zakládajícím členem naší jednoty a druhým zvoleným starostou. V mezidobí a dalších letech vykonává funkci vzdělavatele.

Na veřejném cvičení v Tetčicích 1938 (v kroji druhý zprava) Čestná stráž – druhý zleva.

V roce 1918 vstoupil do armády ke 23. pěšímu pluku v Brně odkud byl nasazen k potlačení Maďarské republiky rad. Za tento nezaviněný „odboj“ měl celoživotní potíže s komunistickými pohlaváry. V roce 1938 po Mnichovské zradě vstoupil do Československého odboje pod vedením generála Vojtěcha Borise Luži. V této jednotce pracoval s bratry Ryšavým, Nekužem a Škodou, kteří byli vězněni a popraveni v koncentračních táborech. Během války pracoval jako horník a velmi záhy onemocněl nemocí z povolání – zaprášení plic. Jako nemocný měl být zařazen na lehčí práci na povrchu, což se nestalo, zůstal v rubání, kde zkolaboval a musel do důchodu. Vzhledem i k nízkému důchodu podal žalobu k báňskému soudu v Ostravě, který vyhrál. Protokoly z tohoto procesu jsou uloženy dle požadavku dělnického hnutí oslavanska v Moravském muzeu v Brně. Soudní spor sice vyhrál, ale prohrává s nelehkým životem ve věku 49 let.

Zpracoval: M. Růža.