V dnešním čísle bych Vás chtěl seznámit s padochovskými starosty. Začněme s nejstarším zápisem o starostovi.
Na zvonci padochovské zvoničky, který má krásný ornament kolem sebe a podoby dvou svatých, z nichž jeden je určitě Florián a druhý nezjištěn, je také nápis, že zvon byl odlit v Brně roku 1737. Dále je zde nápis IOSEFEN GUBALEK RICHTER (soudce) a co nás nyní nejvíce zajímá IACOB DOPSKI BURGERMEISTER starosta. Jejich jméno bylo později změněno na Dobšík. Druhou zprávou o starostovi popisuje kříž, který stojí na křižovatce a byl věnován manžely Foppovými, kde je také napsáno, že býval starostou.
Další zpráva je již z našeho století a dovídáme se, že v první světové válce byl starosta Josef Červinka, který vedl úřad až do 16. listopadu 1918, kdy byla ustavena správní komise, která vedla obec do prvních svobodných voleb v Československu, které se konaly 15. června 1919. Tehdy byl zvolen František Daniel, který sloužil obci jedno volební období, tedy do příštích voleb, které se konaly 18. listopadu 1923. Po těchto volbách byl na ustavující schůzi zvolen nadinspektor inženýr Augustin Karlík, závodní na dole Kukla. Také jedno období. Volby se konaly 27. listopadu 1927 a vyšel z těchto nejdéle sloužící starosta Cyril Spurný. Tento byl ještě opakovaně zvolen ve volbách v letech 1931, 1935, 1938. Tento starosta Cyril Spurný vedl obec ještě za války, ač nemocný, setrval ve své funkci až do úplného vyčerpání sil. Byl nahrazen řídícím učitelem Rajmundem Jánem (narozen 30. 9. 1888 a zemřel 3. 11. 1969), který řídil obec po zbytek války až do osvobození.
Dne 20. dubna se utvořil Revoluční národní výbor převážně ze členů dosavadního zastupitelstva s řídícím učitelem Jánem v čele. Leč nevydržel dlouho. Jen tři dny, poněvadž mu byla vyslovena nedůvěra a proto byl tehdejší výbor rozpuštěn a na jeho místo byl utvořen nový v čele s Jaroslavem Krškou, obchodníkem (narozen 13. 4. 1898) a zároveň i starostou Sokola Padochov. Bydlel v domě číslo 18 a v roce 1972 se odstěhoval do Hleďsebe-Klimentova. Jak jsme se dozvěděli, měl velkou zásluhu na likvidaci zásobovací krize těsně po válce. Po různých jak osobních, tak i stranicky-politických třenicích se vzdal předsedávání a na jeho místo nastoupil krátce Cyril Harák (narozen 8. 5. 1899 a zemřel 12. 8. 1945). Bydlel v domě 28. Po něm pak nastoupil František Kolčava (narozen 28. 3. 1906) z čísla 108. Tento se pak 28. 8. 1954 odstěhoval do Tetčic.
Dál jej vystřídal s. Josef Hrubý (narozen 21.1.1916. zemřel 26.2.1980) z čísla 151. Předsedování vedl do 6. července 1964, kdy po volbách se ujal vesla Jan Chytka (narozen 16.1.1903, zemřel 31 8.1978) z čísla 194 a byl předsedou do 19. prosince 1971, kdy po listopadových volbách 1971 a následující ustavující schůzi byl zvolen Otakar Houžvička (narozen 2. 6. 1922, zemřel 15. 3 1973) z čísla 169. Těžká nemoc a rychlá následná smrt mu zabránila, aby dokončil alespoň jedno volební období. Na Jeho místo nastoupil tehdejší místopředseda Jan Rez (narozen 15. 3. 1923, zemřel 14.2.2010) z čísla 98, a to od června 1973.
Tento poslední předseda Místního národního výboru Padochov vedl obec až do 30. června 1980, kdy byl tento úřad zrušen s účinností od 1. července 1980. V té době byl zřízen společný Městský národní výbor v Oslavanech a Padochov „zaniká“ sloučením s městem Oslavany pod město Oslavany. Toto je citace Závěrečného protokolu, který byl podepsán za MNV předávajícím Janem Rezem, předsedou MNV Padochov a tajemníkem Arnoštem Juříčkem (narozený 28.3.1936, zemřel 28.7.2003) z čísla 200 a za Městský národní výbor přejímající Josefem Křesťanem a tajemníkem Zdeňkem Koudelným - Oslavany. Za Okresní národní výbor Brno-venkov se zúčastnil vedoucí kádrové a personální práce okresu Eduard Stromecký.
Sestavil M. Růža – říjen 2020