Padochovský rodák Vilém Gross

Není mnoho významných osobností z naší malé vesnice a proto je dobré si připomenout životní dráhu tohoto moudrého vlastivědného pracovníka, znalce a milovníka přírody, dobrého a váženého člověka pana Viléma Grosse.

Nadšený padochovský přírodovědec, amatérský archeolog a badatel patřil svého času mezi významné lokální kapacity a svému kraji a obci zůstal na rozdíl od mnoha jiných, věrný. 

Narodil se 26. května 1894 v havířské rodině v Padochově. Zde navštěvoval základní školu. Jeho přáním bylo dokončit měšťanskou školu v Ivančicích, ale to se mu nesplnilo. Od 14 let se učil zámečníkem v Českých Budějovicích v Zátkových mlýnech. Tam se začal zajímat o přírodu, o historickou četbu, začal malovat obrazy. V roce 1915 se dostal do zbrojovky v hornorakouském Steyru. Ve volném čase navštěvoval muzea v Linci a Kremsmünsteru. Navštívil a prohlédl si též  proslulé kamenolomy na žulu v Mauthausenu, kde se těžilo již od dob římských. Zážitky z cest po Alpách uveřejňoval v časopise dělnických turistů. Pro herbáře sbíral alpské rostliny a zajímal se o archeologické nálezy v Sirminghoffenu.

První světovou válku prožil na italsko-ruské frontě. Po návratu do vlasti nastoupil u železničního pluku v Pardubicích. V roce 1927 se přestěhoval zpět do Oslavan, kde pracoval jako zámečník v elektrárně až do svého důchodu, plných 42 let.

Užhorod 1924
Užhorod 1924

Veškerý svůj volný čas trávil v přírodě, sledoval zejména archeologické naleziště ve svém okolí. Kopal na únětickém pohřebišti v Zábrdovicích, u Vydrovic, v Tetčicích, na Skřípině u Mohelna, v Senoradech, v Radosticích, ale i na Padochovsku a v okolí Oslavan.  Zjistil několik nových paleolitických lokalit. Pracoval externě jako kustod (správce) muzea v Ivančicích. Věnoval se také geologii. Byl ve stálém styku s provozem na kamenouhelném dole Kukla a sbíral pilně tamní minerály a rostlinné zkameněliny. Obohatil jimi nejen školní sbírky, ale i několik muzeí. Řada jeho nálezů je v Moravském muzeu v Brně a muzeu v Třebíči. Získaný materiál má historickou a dokumentární hodnotu. Ve svém bytě v Oslavanech shromáždil sbírku minerálů, kolekcí vltavínů (moldavitů) z blízkého okolí a z Třebíčska. Navštěvovali ho často odborníci a sběratelé od nás i ze zahraničí.

 

U Grossů na dvorku ve dvaceti (uprostřed s knírkem)

 

Pan Vilém Gross byl též aktivním členem malířského výtvarného kroužku. Vystavoval své „amatérské“ práce, zejména pastely, na různých výstavách. V dobách první republiky pořádal časté přednášky ve školách nejen v Oslavanech, ale po celém širokém okolí. Byl aktivním členem Okrašlovacího spolku v Oslavanech a pracoval v mnoha dalších spolcích a organizacích. Byl zakládajícím členem TJ Sokol Padochov.

V roce 1948 se stal členem Socialistické akademie. Pokračoval v přednáškách, zveřejňoval své příspěvky v muzejním věstníku v Ivančicích. Byl též členem Moravského archeologického spolku.

Svým osobitým humorem, optimismem, moudrou životní filozofií získal velké úcty a vážnosti. Dožil se vysokého věku 83 let. Zemřel po dlouhotrvající chorobě 8. února 1977 a je pochován na hřbitově v Oslavanech. Své životní krédo vyjádřil krásně těmito slovy: „Po čtyřicetiletém zájmu poznávám, že kdo bohatě odměňuje a nikdy nezradí, je příroda se svou krásou.“

Miloš Růža