Kronika II. část

"Usnesením Obecního zastupitelstva ze dne 1. dubna 1928, byl jsem já, Jakub Neužil, narozený 21. července 1877 v Padochově, příslušný do Padochova, římsko-katolického náboženství, majitel domu číslo 40 a vážný u Rosické báňské společnosti, zvolen kroniká­řem Pamětní knihy obce Padochova.

Funkci tuto jsem přijal a uvolil se důležitější události za uplynulé desetiletí, to jest od znovunabytí samostatnosti naší vlasti napsali.

Padochov leží na křižovatce silnice Ivančice-Zbýšov, Oslavany-Neslovice, 3,5 km západně od okresního města Ivančic. Katastr je veliký: 257,16 ha, z toho lesa 125,78 ha, patřící Dr. Filipu Gomperzovi, velkostatkáři v Oslavanech, 1,89 ha obecní stráň na potoku osazená borovicemi a 0,19 ha soukromých majitelů. Obecní pastvina zvaná Žlíbek. Ostatní jsou pole a zahrady. Na zahradách a v poli kolem obce se pěstuje hojně ovocné stromoví všeho druhu a sice: jabloně, hrušně, třešně, švestky a ořechy. Na polích se pěstují tyto plo­diny: pšenice, žito, ječmen, oves, brambory, řepa krmná, cukrovka, jetel nízký, vojtěška a ligrus.

Bobulovitá pícnina ligrus
Bobulovitá pícnina ligrus

Na západní straně obce teče potok zvaný „Neslovický" tekoucí od Neslovic a v Oslavanech se vlévající do řeky Oslavy. Pohání menší mlýn, majetek Rosické báňské společnosti. V obci je uhelný důl „Františka", ze kterého se tohoto času zatím uhlí netěží.

Počet obyvatelstva byl koncem roku 1918: 966 osob, vesměs národnosti české a kato­líci, jeden bezvěrec. Domovních čísel bylo 128.

Obyvatelstvo pozůstává asi z 95% horníků, většinou majitelé rodinných domků, kteří pracují v okolních dolech i pak šest rolníků, jednoho řezníka, jednoho pekaře, jednoho hostinského, jednoho obchodníka, jednoho potravního spolku a jednoho obuvníka. Obec je zásobována zdravou pitnou vodou ze sedmi veřejných studni a třinácti soukromých. Elektrický proud na osvětlení a pohon dodává Západomoravská elektrárna (ZME) v Oslavanech. V obci je poštovna, podřízená poštovnímu úřadu ve Zbýšově. Obec má dvě třídy obecné školy ve dvou budovách. První na návsi byla postavena roku 1883, druhá vzadu za první budovou na zahradě postavena roku 1895. Dále je v obci hasičské skladiště postavené přičiněním hasičského sboru roku 1910.

Slavnostní otevření zbrojniceStará škola
Slavnostní otevření zbrojnice             Stará škola

 Na návsí u silnice je zvonice postavená roku ?(kolem r. 1730), na protější straně je kamenná socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1818 od Augustina Červinky z čísla 3. Za Grossovou zahradou je kamenný kříž z roku 1804 od Jakuba Dobšíka, zdejšího souseda. Na křižovatce silnic Ivančice-Padochov, Oslavany-Neslovice stojí železný křiž na kamenném podstavci z toku 1868 od manželů  Foppových, býval starostem a hostinským v Padochově. Koncem roku 1918 byly v Padochově tyto spolky: Sbor dobrovolných hasičů, založen roku 1904, potravní spolek „Štěstí", skupina Svazu československých horníků (tělovýchovná jednota Sokol), Dělnická tělovýchovná jed­nota a politická organizace sociálně demokratická.

V obecním výboře zasedali tito pánové: starosta Josef Červinka, radní: František Pelikán, Jan Hamřik, Antonín Růžička, čle­nové výboru: Antonín Dobšík. Vincenc Adamec, Václav Sobotka, Eduard Povolný a za zemřelého Eduarda Vrbase jako náhradník Jan Neužil.

Jak byl v Padochově oslaven státní převrat 28. října 1918? Jakmile se rozlétla zpráva, že rakouská armáda po čtyř a půlleté válce se rozutíkala a že jest prohlášen samo­statný československý stát, tož i my v Padochově jsme po přestálém utr­pení tento památný den oslavili.

Asi o páté hodině odpolední byl uspořádán průvod na silnici před hostincem v čele se školními dětmi, třímajícími praporky v národních bar­vách s lampiony, které vedl pan řídící učitel Adamec se dvěma učiteli. Pak následoval Sbor dobrovolných hasičů v slavnostním stejnokroji s náčelníkem panem Antonínem Růžičkou, to byl můj děda) a starostem sboru panem Janem Hamříkem v čele, pak násle­dovala hornická kapela, obecní výbor se starostou obce Josefem Cerivinkem a ostatní obyvatelstvo, které se v hojném počtu účastnilo průvodu. Průvod se bral za jásavého volaní slávy a za řízného pochodu od hos­tince dolů po silnici až na křižovatku silnic ku Zbýšovu a pak zase nazpět. U hasičského skladiště byl proslov a pak byl rozchod.

1918 průvod ke spodní křižovatce
1918 průvod ke spodní křižovatce
První zprava můj děda
První zprava můj děda

Rok 1918 uzavírám tím, že po převratě a sice 16. listopadu obecní výbor se starostem rezignoval a byla ustavena správní komise sestávající z následujících pánů; předseda František Daniel skladník, členové: rolník František Gross, horník Jan Irblich, horník Jan Prokeš, horník František Sekerka, horník Jan Vespalec, horník František Žalud, horník Antonín Kadlec a strojník Mořic Plocek.

Při oslavě naší samostatnosti dne 28. října 1918 byly zasázeny před školou na návsi, na místě, kde bude stát pomník padlých, dvě lípy svobody na paměť pro budoucí pokolení."

 

Sestavil M. Růža