Předválečná kronika Padochova 1. část

Zdravím čtenáře našich stránek. V následujících článcích bych Vám představil Pamětní knihu, které byla založena v roce 1923. Předtím Vás seznámím ještě s několika informacemi o naší obci.

Jaká zde byla prehistorie nevím, ale je skutečností, že se zde nalezly a vykopaly kostry skrčenců. Ale k těm se vrátíme ještě v souvislosti se stavbou Sokolovny. I v knížce Vlastivěda moravská, ivančický okres, kterou napsal popovický farář Augustin Kratochvil se něco dovíme z doby dávno minulých.

Ve Státním archívu v Rajhradě jsem v jedné knize našel tento zápis: Padochov vznikl mezi lety 1542-1620. Po třicetileté válce byl z velké části zpustlý - pustý. V roce 1760 se začalo v okolí s těžbou uhlí a roku 1763 s dobýváním ledku. Od svého vzniku patřil Padochov k oslavanskému panství.

Ve Vlastivědě je toho napsáno více: „Padochov (také Padouchov, Paduchov, Batuchov), hornická ves, dílem na stráni, dílem v údolí po obou stranách silnice, severozápadně Ivančic (4 kin), katastrálně i politicky od roku 1879, před tím u Oslavan, obec má 2,572 km2. Uprostřed je zvonice (zvonek na ni ulit jest v Brně u Kl. Stechera roku 1732) a socha svatého Jana Nepomuckého (má nápis Fundálor toto statuje Augustin Červinka soused v nro 3. Anno 1818).

 

Býval matou osadou, která měla před 300 lety 95 m. polí a 10 domů (nejzámožnější Pavel Koumal, měl 22 m.). Válka třicetiletá se dotkla jí tak, že jen čtyři domy zůstaly obyd­leny a při nich 59 m. obdělaných polí. Roku 1750 učiněno z dřívějších deseti domů jen devět usedlostí po 10 5/8 m.. Toho roku bylo poddanského majetku 95 5/8 m. polí, 4 4/8 m. zahrad, 2 1/4 vozů sena z louky "U potoka". Z devíti hospodářů bylo šest sedláků, dva bednáři a krejčí. Mimo ně bydlelo na poddanských pozemcích pět podruhův.

Roku 1890 44 domů, 613 obyvatel. Roku 1900 57 domů, 640 obyvatel, katolíků, mimo 14 Němců a 14 jiných národností vesměs Čechův. Osada náležela klášteru oslavanskému a po jeho zrušení světské zdejší vrchnosti.

Roku 1760 nalezeno v Padochově uhlí u Mašinky a roku 1763 zavedeno dobývaní ledku. Závod dostal se rodině Múllerů, od nich Innebergské společnosti. V letech 1848-1850 počal Löhner ve spolku s bratřími Kleiny hloubiti šachtu „Františku" v Padochově, z čehož byla velká řevnivost a pravá kutací honba, která nutně účinkovala i na sousední závody a konečně dala podnět k hlubokému vyhloubeni pro zajištění uhelného pole a opatření dolových rměr v tzv. II. hloubce. Závod Kleinův přešel koupí na Rosické těžířstvo. Roku 1860 o výbuchu plynů zemřelo 53 horníků, jímž postaven na oslavanském hřbitově krásný pomník.

Padochov je přifařen do Oslavan, kamž chodívalo se i do školy. Od roku 1883 má svou dvoutřídní samostatnou školu se 114 žáky, žákovská knihovna má 172 svazků. Od počátku do roku 1903 na ní působil učitel Josef Michálek (před školou vpravo).

 

 

Na staré obecní pečeti byl nápis: Diedina; Padochowice 1717 a znak; vinařský nůž, vinný kmen se sedícím ptáčkem. Novější má znakem pluh a dvě kladiva s německým nápi­sem: Gemeinde Vorstand Padochau. Kmenové jmění obnáší 790 korun a pastviska.

Trati se nazývají: Široké, Čtvrtky, Padělky, Kamínky, Kopaniny, Palouk, Losovy, Kopce. Příční, Záhumenice. Jušky, Louky, Skalky, Žlibek, Na potoku, Pod skalou, Konvíz, Boroviny, Jedlicí, U Václavky. Na stráni. Ještě v roce 1775 byly tu vinice Dejmaly a Dvorská.

Poddanské poměry jako u Oslavan.

V osadě a na sousedních polích nalezeno několik rozbitých mlatův a kamenných seky­rek. V domě číslo 11 jsou podzemní chodby (lochy), jež bývaly za válek skrýšemi. S prehis­torií nemají nic společného.

Za zahradou u domu číslo 10 jest kamenný křiž / roku 1804 a za vsí na křižovatce cest zraku 1868.

Ke katastru náleží mlýn na Balince, k němuž patřívalo 9 m. polí.

 

Potud páter Kratochvil. Jak jsem již uvedl, z dřívějších dob nemáme mnoho zápisů a zpráv. Jistě by se našlo dosti různých materiálu v rodinných památkách a pozůstalos­tech. Ty jsou zpravidla skryty a jak to bývá, po smrti majitelů se vše spálí jako bezcenný papír, který někdy bývá ještě psaný švabachem a pozůstalí ani nevědí, jaké hodnoty ničí. Tyto zápisy, které mohly vydat svá tajemství té které doby, jsou navždy zničeny. A je to škoda.

Rovněž tak mohla dopadnout Pamětní kniha Padochova, která byla předurčena k fyzické likvidaci, ale podařilo se ji zachránil. Rád padochovské s jejím textem seznámím. Na titulní straně se píše, že byla založena roku 1923, že obsahuje 240 stránek, ale další zápis, který provedl tehdejší starosta Cyriil Spurrný a s ním to podepsal nečitelné jeden člen obecní rady se datuje I. dubnem 1928. O tomto datu nás ještě přesvědčuje i první zápis. Ještě zde musím upozornit na to, že některé, zpravidla číselné údaje, nejsou doplněny, takové jsem označil otazníkem v závorce. Pokud bude mít někdo nějaké námitky, stíž­nosti, doplnění údajů a podobně, nechť prosím dá písemnou zprávu na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. A než začneme naostro, je zde ještě jeden problém. I když je zde málo negativních jevů v souvislosti se jmény, je nutné si uvědomit, že tak to tehdy viděl ten, kdo knihu psal a že taková byla doba. To by pro začátek stačilo.