Co čas vzal a dal č.13

V dnešním díle se vrátíme snímkem do roku 1886, do blízkosti dnešní padochovské Sokolovny zvaného Přední skála. V tomto místě byl kolem roku 1800 založen panem Františkem Žemličkou (syn kameníka a domkáře Antonína Žemličky) pískovcový lom, který nesl jeho jméno až do II. Světové války.

Jeho manželka Klára rozená Mayerová, byla dcera kameníka a čtvrtláníka Františka Mayra z Nové Vsi.

30.11.1924 na své přednášce členům Sokola Padochov popisuje p. Vilém Gross složení v této lokalitě:
„Nachází se zde více jak pětimetrová vrstva žlutohnědých šedých pevných arkóz (poz. usazená hornina z křemenu, živce a slídy) z kterých již před 150 léty vytesal sochař Jakub Dobšík sochu sv. Jána, „Kulatého Krista pána“ a kříž u zdejší školy“. Vysoká kvalita zdejšího pískovce byla oceňována i ve Vídni při stavbě mostů. Hlavní náplní byla však těžba pro rodinu Müllerů, majitelů zdejších dolů. Tento pískovec byl využit i při stavbě naší Sokolovny, kdy sami členové lámali a vozili po kolejích kámen na stavbu.

Po smrti otce převzal tento lom jeho syn p. Ludvík Žemlička narozený 25.8.1858 a pokračoval v jeho práci. Po roce 1945 patří lom obci. Kámen se láme velmi málo, spíše pro potřeby místních stavebníků. Na druhém obrázku vidíme tento lom v roce 1966. Skála pomalu zarůstá a stává se z ní skládka.

Jak vypadá Žemličkův lom dnes vidíte na posledních snímcích. Již zesnulý p. Josef Svoboda se svým zetěm skládku zkultivovali a dnes zde mají zahrádku a garáž. Zadní část je v současnosti zavezena zeminou z budování kanalizace v obci. Snažili jsme se v těchto místech zbudovat takovou odpočinkovou zónu, bohužel vysoké vedení a hlavně možnost znaleckého posudku vystihuje tato cedule.


Dnes už se ani nedozvíme jména lidí, kteří se zde doslova nadřeli při těžké fyzické práci. Co se týče odborného výkladu o vzniku a složení hornin tohoto kraje doporučuji Vám přednášku p. dr. Rejla, kterou jsme si před „nedávnem“ vyslechli a stála za to. Mnohé se též dozvíte v muzeu na zámku v Oslavanech.

Sestavil M. Růža – říjen 2018.