První řídící učitel v Padochově - pan Rajmund Ján

30. září by oslavil řídící učitel, padochovský občan Rajmund Ján 122. narozeniny. Narodil se jako druhorozený syn horníka Josefa Jána v roce 1888 v Lukovanech. Jeho starší bratr Josef byl též učitelem.

Rajmund Ján

Po absolvování Učitelského ústavu v Brně v roce 1908 učil jako mladý učitel, mimo jiné v celé řadě škol v našem okolí a to v Říčanech, Lukovanech a Zakřanech. V I. světové válce narukoval jako voják rakousko-uherské armády na italskou frontu. Tady byl při ofenzívě na Piavě raněn do ruky. Po delší době léčení, byl propuštěn v roce 1916 do civilu a ještě v tomto roce se oženil. Za krátkou dobu se narodil jeho prvorozený syn Vladimír, který působil později jako lékař na chirurgii i ivančické nemocnici. V roce 1925 se narodil jeho druhý syn Zdeněk (též učitel), který dodnes žije u nás v Padochově.

V roce 1926 nastoupil Raimund Ján jako řídící učitel do Padochova, kde byl jmenován a vystřídal řídícího učitele pana Adamce, který šel do výslužby. Celá jeho rodina se přestěhovala ze Zakřan do služebního bytu (pozdější MNV). Na snímku je pan Ján před starou školou (vpravo). V Padochově se ihned zapojil velmi aktivně na výstavbě nové školní budovy, která byla slavnostně otevřena na začátku školního roku 1930 - 1931 a nesla název Masarykova jubilejní národní škola (prezidentovi bylo toho roku 80 let). Nápis na budově školy musel být za okupace odstraněn a již se na původní místo nikdy nevrátil.

Škola dosahovala pod jeho vedením velmi dobrých výsledků a v dobách největšího rozmachu byla 4. třídní a vyučovalo se zde 120 dětí. Staral se též o kulturní činnost v obci. Škola hrála divadlo, pořádala besídky, výlety a přednášky. Známé byly jeho projevy při otevření školy, otevření obecního sadu ve Žlíbku v r. 1928, i při tryzně konané v Sokolovně za úmrtí prezidenta T. G. Masaryka v r. 1937 a uložení prsti od Zborova do schránky v Sokolovně. V roce 1936 věnoval do obecního sadu 40 jabloní a pět třešní a staral se s panem Suchým o školku s ovocnými stromy ve "Zmole". Téhož roku jako člen Sboru dobrovolných hasičů přebírá funkci kronikáře a vzdělavatele. Stává se též zakladatelem a předsedou sportovního klubu SK Padochov.

"Pan řídící", jak mu říkávali místní lidé, převzal v roce 1939 po Františku Pelikánovi i funkci starosty hasičů, které dokázal vyvést v té době z momentální krize. V těžkých létech okupace přebírá po panu Cyrilu Spurném i funkci starosty obce a to ne jenom k vůli znalosti němčiny, ale kvůli svým schopnostem a osobní odvaze. V této funkci je až do osvobození. Po II. Světové válce odchází 1.4.1948 do výslužby a stěhuje se do Ketkovic odkud pochází jeho manželka a vlastní zde zemědělskou usedlost č. 10. Tam v roce 1969 ve věku 81 roků umírá. Mnozí ze starších občanů si ho ještě pamatují coby dobrého učitele a člověka.

Se svolením jeho syna Z. Jána sestavil M. Růža L.P. 2010.