Vážení čtenáři, začnu úvodním článkem ze zápisníku mého bratra Aleše Růži z roku 1967. „Rokem, kdy naše celostátní házená si dobyla korunu mistrů světa v házené, zakládáme oddíl mezinárodní házené, navazujeme tak na tradici naší obce a doufáme, že čestně obstojíme a přispějeme tak k rozvoji československého sportu“.

Jak jsme se mohli dozvědět ze skvělého časopisu Okno, který nám mimochodem závidí i místní rodáci žijící dnes v Praze, byli v okolí Oslavan i v Padochově nalezeny ostatky „pravěkých“ obyvatel zdejšího kraje.

30. září by oslavil řídící učitel, padochovský občan Rajmund Ján 122. narozeniny. Narodil se jako druhorozený syn horníka Josefa Jána v roce 1888 v Lukovanech. Jeho starší bratr Josef byl též učitelem.

Rostislav Černý se narodil v Padochově 18.3.1920. Později studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně. Již v prvním ročníku se mu naskytla příležitost odjet na stipendijní praxi do Francie a Rostislav jí plně využil. V květnu 1939 díky tomu tedy zcela legálně odjel z protektorátu do Francie. Když po napadení Polska vyhlásila v září 1939 Francie válku Německu a ve Francii se začala organizovat naše armáda, vstoupil do ní jako uvědomělý vlastenec bez váhání. 8. září 1939 se dobrovolně přihlásil do tvořící se zahraniční armády a od 26.10.1939 byl  jejím příslušníkem.

Tak jak se to vlastně má s hudbou a trampingem v té naší obci?

Za následující přehled bych rád poděkoval Jarovi Řezáčovi - v trampské komunitě známému coby "Hráč El Pado", který dal základ tomuto sice neúplnému, ale i tak dost rozsáhlému přehledu. Budu rád, dostanou-li se ke mě další informace, sám jsem byl překvapený, co všechno se tady v minulosti dělo. Text je mírně zkorigovaný a doplněný odkazy, zejména kvůli přehlednosti a návaznosti. Obsahové změny jsou minimální. (bb)

Jak mnozí jistě víte, došlo v minulém roce k zahájení rozsáhlé rekonstrukce budovy původní Masarykovy jubilejní národní školy. Tato výrazná dominanta naší obce byla slavnostně otevřena před 80 lety - 24.6.1930.  Připomeňme si něco málo z počátků a následné historie budovy, kterou většina z nás místních určitě navštěvovala. Velkolepé oslavy byly zahájeny slavnostním koncertem na návsi před starou školou. Ta se nacházela v místech pozdějšího národního výboru a pro tehdy téměř tisícihlavý Padochov byla už nevyhovující. Z národního plánu na obnovu zemského školství a rozvoje venkova byla tedy postavena právě i tato naše nová škola. 

Okolí Padochova je součástí mohutného geloologického útvaru zvaného Boskovická brázda. Její jižní výběžek, který končí až někde za Novou Vsí prochází i územím Padochova. Toto jakési horninové propadlo je velmi bohaté na celou řadu nerostů a rud. Bohužel tyto jsou dost promíchané v jakémsi rudném koktejlu. Nejsourodější a nejmocnější se ukázaly zdroje černého uhlí. Táhnou se v několika vrstvách až do hloubky kolem 1200 metrů. Síla vrstvy dosahuje až 6 metrů. Celá uhelná pánev se rozprostírá mezi obcemi Říčany a Nová Ves. Padochov se tak ocitl prakticky uprostřed ní. Bylo jen otázkou času, kdy dojde i na samotnou těžbu.